Informace SČF 1/2012 ve Filatelii

Po přečtení poslední Filatelie chci vyjádřit svoje poděkování za dobrý nápad.

Přidání Zpravodaje Svazu českých filatelistů formou vyjímatelné přílohy časopisu Filatelie se mi velmi líbí – výrazně tím získal na profesionalitě svojí grafickou úrovní a zejména barevnými fotografiemi. Na první pohled se může zdát, že plně nenahrazuje objem desítek stran textu a zejména nekvalitních „xero“ kopií původního zpravodaje. Z bohaté osobní zkušenosti vím, že sazba na rozdíl od průběžného textu umožňuje profesionální publikování velkého rozsahu materiálu. Rovněž oceňuji, že o činnosti SČF je podrobně informován kmen odběratelů Filatelie, kteří nemuseli předtím být adresáty zpravodaje, anebo se k němu v jednotlivých klubech vůbec nedostali. Pevně věřím, že čtenáři Filatelie ji neopustí kvůli tomu, že jednou čtvrtletně namísto odborných nebo populárních statí jsou obsahově kráceni, protože informují o činnosti a „zákulisí“ největší filatelistické organizace, jejímiž členy ani nemusí být.

Nevím, čí to byl nápad, ale je to z mého pohledu nápad dobrý, stejně jako vložený katalog výstavy Vysoké Mýto či v blízké budoucnosti Lidic či Ostropy Jihlava (doufám).  Práce nové redakční rady zpravodaje SČF pod vedením Josefa Šolce je vynikající. Svůj názor jsem postupně sdělil při osobním setkání místopředsedovi SČF pro vnitrosvazovou činnost Jiřímu Sedlákovi i předsedovi SČF Walterovi Müllerovi.

Od šedesátých let minulého století vnímám jakoukoliv aktivitu a iniciativu ve prospěch SČF za velmi potřebnou a dokonce obdivuhodnou. Osobní přínos bude pro mně vždy cennější než kritika tzv. „za každou cenu“, většinou bohužel nenabizející žádné, natož alternativní řešení. V celé české společnosti je patrné, že poděkovat třeba jen za dobrý nápad je obecně velmi těžce akceptovatelné. „In“ je hledat chyby, záminky, výmluvy i pomluvy, nikoliv se osobně přidat.  Pokles zájmu o organizované členství v SČF, o sběratelství a konkrétně filatelii (na rozdíl od numismatiky) je markantní. Tento pokles je však globální a potýkají se s ním všechny národní filatelistické svazy. I když všichni známe téměř všechny důvody těchto trendů, neumíme s tím, kromě častého konstatování, mnoho udělat.

Jakkoliv chápu, že názory na toto - patrně oboustranně pragmatické řešení – mohou být a jsou protichůdné, považuji tento krok jednoznačně za pozitivní a výrazně výhodnější pro SČF. Věřím, že v tomto nápadu budou obě strany pokračovat. Společný záměr vedení SČF a Filatelie (byť se může zdát, že vlastně nejde o nic světoborného) mi dává naději, že filatelie v ČR v dohledné době „nezemře na úbytě“. Každý nemusí mít funkcionářské vlohy, čas či chuť a pro jeho osobní vyžití mu stačí být kdekoliv „pouhým“ pozorovatelem filatelie. Jsem přesvědčen, že stovky řadových členů, neorganizovaných diváků či čtenářů, aktivitu ve prospěch společného předmětu zájmu vnímají a v duchu oceňují.

Tento osobní názor vyjadřuji jako řadový člen SČF, přestože desítky let žádné známky nesbírám, ale jenom o známkách píši a „vystavuji“.

Břetislav Janík